Články

Národní pouť do Polska

Pouť září 2017

Napsal Petr Borák. Publikováno Novinky -.

Poutní zájezd farnosti 18. - 20. září 2017

(foto viz. galerie)

V letošním roce, kdy uplynulo 100 let od zjevení Panny Marie fatimským pasáčkům, jsme se rozhodli v naší farnosti uspořádat farní pouť do „Českomoravské Fatimy“ v Koclířově u Svitav, prohlédnout si jedinečný kostel v Neratově, uctít patronku rodin svatou Zdislavu v Jablonném v Podještědí, navštívit farnost P. Repky ve Cvikově, pomodlit se a prohlédnout jedno z hlavních poutních míst v Čechách – Svatou Horu u Příbrami.

K velké lítosti nás i P. Kupky, jsme tentokrát vyrazili bez něj, protože kvůli služebním povinnostem se musel této pouti vzdát. Brzy ráno před odjezdem odsloužil mši svatou, dal nám požehnání a duchovní doprovod svěřil bratru Václavu Škvařilovi. Zhostil se ho jako začátečník výborně a jeho vtipné průpovídky byly milým zpestřením poutě.

Autobus poutníků z Bánova, Suché Loze a Bystřice p. L. tentokrát řídil zkušený a ochotný p. M. Zicha z Luhačovic.

První plánovanou zastávkou byl Koclířov. Dočkali jsme se vřelého přijetí a ochoty sestry Ludmily, která se nám věnovala až k odjezdu autobusu. Nejprve jsme společně navštívili kostel sv. Filomény a sv. Jakuba, pomodlili venkovní „křížovou cestu“, prohlédli „Památník anděla pro ČR“ a pasáčků, kopie z Aljustrelu, prošli Alejí Minutěnka, Lurdskou zahradou, zastavili u památníku biskupa J. Hloucha a sv. Jana Pavla II. V poutním kostele sv. Alfonse a Panny Marie Fatimské jsme shlédli film o fatimských zjeveních, pomodlili společně růženec a poklonili u sochy P. Marie.

Plni dojmů jsme směřovali k druhému cíli prvního dne pouti – do vesnice Neratov, která „vstala z mrtvých“. Farář a jedna rodina jí vrátili život. Sdružení Neratov, které si novousedlíci založili, zaměstnává výhradně lidi s handicapem. Mariánskou pobožnost jsme se pomodlili a zazpívali v kostele Panny Marie, zvláštním svou prosklenou střechou a celkovým netypickým pojetím.

Z klidného Neratova jsme odjížděli na ubytování do Hradce Králové do hotelu „Černigov“. Odtud jsme brzy ráno vyjeli do Jablonného v Podještědí.

V nádherné bazilice minor sv. Zdislavy a sv. Vavřince odsloužil mši svatou P. Angelik, sestra Magdaléna nám poutavě vyprávěla o životě Paní Zdislavy i o celé bazilice. Po prohlídce baziliky jsme sešli do krypty, pomodlili litanie ke sv. Zdislavě a většina poutníků se vydala za slunečného počasí na vycházku ke studánce sv. Zdislavy. Nemohli jsme vynechat farnost Cvikov ležící nedaleko Jablonného, kde slouží už několik let vlčnovský rodák – P: Rudolf Repka. Na vlastní oči jsme se mohli přesvědčit, že prostředky ze sbírek i v naší farnosti slouží dobré věci. Takové skvosty, jaké se nachází v tamějším kostele a faře, by bez dotace státu a sbírek byly určeny k zániku. Po pohoštění na faře jsme odjeli na lesní „křížovou cestu“-za rodiny, které se ochotně ujala rodina Bobčíků. Další ubytování jsme měli v Praze – v hotelu Brilliant. Hned po snídani jsme směřovali do cíle naší pouti – na Svatou Horu k Příbrami. I tam nás ochotně přijali, po mši svaté sloužené P. Davidem jsme měli možnost uctít sošku P. Marie. Poté jsme si společně s místní průvodkyní prohlédli nedávno opravený poutní areál a v nádherných prostorách původního klášterního refektáře měli společný oběd. Křížové cesty v ambitech, stejně jako mariánské pobožnosti u sochy P. Marie se ujal opět místní kněz. Závěrečným posvěcením upomínkových předmětů a požehnáním na cestu ukončil náš poutní program. Už nás čekala zpáteční cesta, kde nemohly chybět mariánské písně, ale i ty naše krásné slovácké.

Celé tři dny nám přálo počasí. Pro některé účastníky to byla „životní pouť“.

Za její zdárný průběh, organizaci a zajišťování patří opět velké poděkování p. Miloši Mandíkovi. Děkuji také starostovi p. Marku Mahdalovi za propagační materiál, který jsme společně s dalšími suvenýry předávali v navštívených místech a prezentovali naši obec.

Hlavní poselství dané ve Fatimě:

„Mé neposkvrněné srdce zvítězí“ (13. 7. 1917). FATIMA je naše naděje ...

                                                                                    Marie Pavlíčková

Křížová cesta 2017

Napsal Petr Borák. Publikováno Novinky -.

Svátky jara a Velikonoce 2017 v Bánově

(foto viz. galerie)

Neodmyslitelnou součástí slavení jara je jeho přivítání. První dubnovou neděli tradičně chodila krojovaná děvčátka s „letečkem“ k příbuzným, aby jim zazpívala, že „ svatý Jiří vstává, zemi odmykává“. Před několika lety vznikla velice dobrá myšlenka s vystoupením a krátkým programem holčiček v obřadní síni a ukázala se jako šťastnou. Děvčátka se prezentovala v hojném počtu v nádherných bánovských krojích s tématicky laděným jarním pásmem. Zhostila se ho na výbornou a patří jim, paní učitelkám z MŠ a všem, kdo k tomu přispěli, velký dík.

První dubnový víkend patřil i prodejní výstavě Adély Volné. Její keramika tentokrát vynikala v domácím prostředí.

V pondělí po „novém letě“ už poněkolikáté, spálili zimu v podobě slaměné Moreny žáci základní školy. V některých obcích zvyk letitý, u nás tento obyčej „se ujal“ až později.

Zdálo by se, že už nic nebránilo, aby se jaro ujalo své vlády. Meteorologické zprávy nevěštily nic moc dobrého, ale naštěstí prognózy nevyšly a ani na pondělí velikonoční nebylo třeba lyží.

Oblečení do krojů mohli proto chlapi z „Hútku“ již tradičně absolvovat svou obchůzku.

Do místní knihovny se v Bánově nechodí jen za účelem půjčování knih a časopisů. Šikovné knihovnice tentokrát připravily překrásné malování vajíček voskem. Skvělá akce...

Všechny bohoslužby největších křesťanských svátků byly v naší farnosti letos se zaměřením na děti a školní mládež. Byly tomu přizpůsobeny i začátky obřadů. Obavy i největších pesimistů, že ani to účast neovlivní, se nepotvrdily. Takové zapojení a účast dětí si zaslouží pochvalu.

Hned o Květné neděli při mši svaté spojené s obřadem žehnání ratolestí jich byla velká skupina, stejně jako na Zelený čtvrtek, při Velkopátečních obřadech, vigilie na Bílou sobotu i na slavnosti Zmrtvýchvstání Páně v neděli. Luštily křížovky s náboženskou tématikou, přinášely do kostela jejich tajenky v podobě chleba, hřebů, kamene, sluníček, srdíček, ale i své přímluvy a modlitby.

Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma. Místo hlasu zvonů našeho kostela jsme tak až do soboty mohli vidět a slyšet „hrkáče, kteří procházeli obcí za zvuků různých dřevěných hrkaček. Kluci, díky vám a vydržte!

O Velkém pátku mnohé kroky našich farníků kráčely při křížové cestě od kostela na Skalu. V podání bánovské mládeže opět pečlivě připravené a důstojné. I jim patří dík.

Bohoslužbu při slavnosti Zmrtvýchvstání Páně doprovázela dechová hudba Bánovjanka, mši svatou o neděli Božího milosrdenství schola ze Suché Loze. Odpoledne byla na programu modlitba Korunky k Božímu milosrdenství (ta se modlila už od Velkého pátku každý den) a emotivním zážitkem byl i velikonoční koncert skupiny „S Ním“. Za vše dík.

Zvykli jsme si, že přicházíme do kostela vždy pečlivě uklizeného, vše připravené na svém místě, všechny dečky, ubrusy precizně vyprané a nažehlené. Květinová výzdoba našeho kostela je zcela ojedinělá, aranžmá mnohdy originální. V každou roční dobu, o každém svátku, při všech obřadech, ke každé příležitosti. Za vším je třeba vidět práci, obětavost i nadšení lidí, kteří to dělají. Važme si jich, protože to není tak zcela samozřejmé. Milé ženy, pane kostelníku, díky!

Za všechny akce pro děti, za vyzdobení kostela sluníčky a srdíčky, texty modliteb a písní, sestavení, organizaci a účast na bohatém programu bohoslužeb pro celou farnost si velké „ Pán Bůh zaplať“ zaslouží náš neúnavný a vždy vlídný pan farář Jiří Kupka.

    

/napsala Marie Pavlíčková/

Svatomartinské hody 2016

Napsal Petr Borák. Publikováno Novinky -.

Svatomartinské hody Bánov 2016

1700 let od narození svatého Martina

( foto viz. galerie)

Každý, kdo přijal pozvání P. Jiřího Kupky k letošním oslavám sv. Martina, musel vzdát poctu nejen patronu farního kostela a celé obce, ale ocenit i téměř nadlidský výkon našeho pana faráře spojený s organizací a přípravou tak důstojných oslav.

Velké poděkování patří všem organizátorům, účinkujícím, zúčastněným, místním i přespolním.

Hned úvodní čtvrteční benefiční koncert „Svatomartinská pocta“ byl POCTOU - pásmem, které nemělo chybu. Folklorní soubory „Bánovské Zpěvule“, „Plkotnice“ a „Hútek“, včetně osvědčené moderátorky Markéty, dokázaly vytvořit úžasný zážitek.

V pátek ráno byly při mši svaté posvěceny praporce. Závěrem pátečního adoračního dne byl v kostele program pro děti: „Život sv. Martina“. Sestra Milada poutavou formou hry zaujala mnoho dětí nejrůznějšího věku.

Věhlas našich šikovných květinářek je už pověstný. Ale co jejich šikovné ruce, nápaditost a um dokázaly při realizaci sobotní výstavy v kostele nazvané „Čtvero ročních dob“!?                                        

Dojemné, nádherné. K lítosti, že tak nakrátko.

Po večerní mši svaté za účasti svatomartinské družiny následovala legenda o sv. Martinovi, poté tradiční lampionový svatomartinský průvod na Jarmek na světelnou show.

Oslavy vyvrcholily slavnostní nedělní bohoslužbou ke cti sv. Martina. Hlavním celebrantem byl Mons. Vojtěch Šíma, pozvání přijala i sucholožská schola, o hudební doprovod se postarala dechová hudba Bánovjanka. S povděkem lze konstatovat, že účast krojovaných je rok od roku lepší. Snad už se stane chvályhodnou tradicí.

Po skončení ještě krátké pohoštění u kostela, trocha zpěvu a hudby na cestu.

Nezapomínejme prosit našeho patrona: „Svatý Martine, oroduj za nás!“

A jenom na okraj: naše farnost dvakrát navštívila Tours a uctila památku sv. Martina u jeho hrobu v tamější bazilice. Po bánovských hodech jsme tam poslali dopis i s fotografiemi z našich oslav.

Ve své odpovědi nám poděkovali, poznamenali, že svatý Martin je uctívaný na velkém množství míst, popřáli pokojný Advent a připojili foto restaurované sochy sv. Martina, která je opět na vrcholu baziliky v Tours.

                                                                                                            mp